O mně

 

Narodila jsem se v roce 1985 a koním se věnuji od dětství. Od roku 2008 jsou koně i mým zaměstnáním, a od roku 2012 se věnuji plně výcviku koní a jezdců.2.o mně

Působím hlavně na Farmě 203 Mořina v krásné přírodě Karlštějnska. Naši koně si užívají rozlehlých pastvin a my skvělého zázemí ranče, kde pravidelně pořádáme kurzy jak praktické tak i teoretické.

 


 

NĚCO MÁLO Z HISTORIE

2019 – doteď

Opět se i s koňmi stěhujeme, kamarádky pouští nájem, pořizují vlastní statek.. Chvíli propadáme zoufalství, nebylo by lepší mít také vlastní areál a už konečně někde zůstat? Po spočítání všech investic, a zjištění možnosti pozemků tuto myšlenku opouštíme. 

Naskytla se možnost ustájení celého našeho stáda na 15ti ha pastvině na bývalém PB Ranči na Mořině, kde je skvěle vybavený areál, s velkou jízárnou a halou. Navíc pro většinou z nás dobře dostupné. 

Koně si užívají prostoru, nám se dobře jezdí, pravidelně pořádáme kurzy o které je stále větší zájem. Co víc si přát?

2017/2018

Moje kamarádky přicházejí s nabídkou ustájit si koně a pracovně působit u nich ve Stáji Lhota u Dolních Břežan, kterou si na pozdim roku 2017 pronajímají. S nadšením souhlasíme, a s celou partou se stěhujeme, těšíme se na prostředí kde budeme je my.

Pořádají se kurzy, koně v tréninku se opět střídají, spokojených jezdeckých dvojic a osvícených majitelů snad přibývá :-D

2015/2016

Tyto roky jsou také nabité, koníci ve výcviku se střídají, lekce v Řehenicích jsou téměř plně obsazené. Klienti se u nás učí jak práci ze země, kde se zaměřují i na svůj osobní rozvoj, tak práci v sedle, nebo jezdíme užít si nabytých znalostí do terénu. Vyjíždky jsou u nás krásné :-)

Na práci mám několik mladých koní v základním výcviku či na obsedání, k tomu dojíždím i za klienty v blízkém okolí. Na podzim roku 2016 se s koníky přesouváme na Statek Hněvšín, a pořádám stále více kurzů.


2014eli

Tento rok se povedl. Začala se rozvíjet spolupráce s jízdárnou Řehenice, kde nabízíme lekce jezdectví, ustájení a také jsme otevřeli kroužek pro děti. Mám zde umístěné koně na výcvik, kterých tento rok bylo požehnaně. S 5ti letým QH valachem Little Brawn Cat jsem se účastnila kurzů s Kayem Wienrichem, Bárou Bořánkovou a také kurzu zaměřených na disciplínu working equitation. Vyrazili jsme i na trénink s telátky za Ondrou Houškou na Moravu a do jížních čech, a také jsme si dvakrát vyzkoušeli atmosférů závodů na rodeu. Drezurních tréninků jsem se účastnila pravidelně s klisnou Elis Stronou pod vedením Vandy Bělinové.

IMG_0167

2013

Rok 2013 byl velmi pracovně nabitý. Ve výcviku jsem měla pravidelně cca 3koníky, a hlavními klienty jsou majitelé koní z blízkého okolí, kteří chtějí zlepšit vztah se svým koněm, nebo posunout své jezdecké umění.

Nejdéle jsem pracovala s 4letým paintem Star Dancer Docolena, a dva koníky ve výcviku jsem měla až z dalekých jeseníků z Ranče Koločava.

 

 

 


2012IMG_2209

Do jara  2012 jsem připravovala v Hoslovicích mladé koně na sezonu. S hřebcem Smart Top Jetem, jsem navštívila kliniku s Kay Wientichem, který nás oba posunula zase o krok dál. Do tréninku jsem dostala další dva mladé koně, s jedním z nich jsem v černu absolvovala kliniku s vynikajícím horsemanem z USA Joe Wolterem. V květnu jsem v Hoslovicích ukončila pracovní poměr a na léto odjela do Jeseníku na Ranč Koločava pracovat s mladými koňmi. Denně jse měla na starost cca 7 koní, byla to výborná zkušenost.

V září jsem se odstěhovala do Mirošovic u Prahy a spolupracovat jsem začala se stájemi v okolí.


2011

Rok 2011 jsem věnovala především vzdělávání a ježdění po kurzech.

Na jaře jsem strávila měsíc v Idahu(USA)  u jednoho z nejlepších světových trenérů vaquero horsemanshipu Martina Blacka. Tam jsem se utvrdila v názoru, že cesta, kterou jsem se vydala, je správná. Jeho koně jsou na nejvyšším stupni přiježděnosti, ale k tomu ještě vychovaní, spolehliví v terénu, denně pracující na ranči s dobytkem, zdraví a dlouhověcí, a hlavně spokojení. Od té doby také jezdím už i ve westernovém sedle.

S koňmi z JK Hoslovice jsem se účastnila několika hobby závodů (drezury Z-L, parkury ZM) téměř vždy s umístěním do třetího místa.  Dále jsem startovala v drezuře s mladými koňmi,  pro které to bylo jejich první seznámení se závodním prostředním.Několik koní jsem během roku 2011 obsedla, všichni dělají velké pokroky. Jsou klidní a vyrovnaní, soustředění na práci.

Do výcviku jsem dostala tři koně z dostihové stáje ing. Václava Luky, a za velký úspěch považuji, že všichni po krátké době chodí spolehlivě pod dětmi z jezdeckého oddílu. V srpnu byli všichni předvedeni na hobby závodech.

Největší oříšek tohoto roku- 3letý Hvozdík, byl přivezen jako postrach žokejů, špatně obsednutý, téměř nejezditelný.  Po velmi krátké době se hlavně díky mým novým tréninkovým poznatkům naprosto změnil, je z něj jeden z nejspolehli­vějších a nejcharakternějších koní ve stáji s předpoklady do sportu. Od roku 2012 se v jeho sedle objevuje juniorka, na rok 2015 se spolu chystají na oblastní mistrovství v drezuře.


2008 – 2010

V roce 2008 jsem nastoupila jako ošetřovatelka, jezdkyně a vedoucí výcvikových hodin v Hoslovicích a začala se intenzivně vzdělávat, co se jezdectví týče. Do té doby jsem byla jen slušný rekreační jezdec. V roce 2010 jsem se zůčastnila kurzů Vaška Bořánka, a od té doby se velmi změnil můj přístup ke koním a ježdění. V podstatě jsem našla to, co jsem hledala a pustila se vší silou do získávání nových znalostí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V roce 2010 jsem prvně navštívila kurzy Vaška Bořánka, díky kterému jsem pochopila mnohé o psychologii a etologii koní a výrazně ovlivnil můj další přístup k tréninku.

Začala jsem se zajímat o o filozofii zvanou horsemanship, kdy platí jedna důležítá myšlenka: " kůň má vždycky pravdu". Začala jsem víc chápat jak koně přemýšlejí, a víc jim rozumnět. Pochopila jsem že bez vzájemné důvěry výcvik moc daleko nedojde, nebo nebude příjemný pro koně.

Díky tomu mí koně začínají reagovat na stále jemnější pomůcky.  Jsou zvyklí na všechny možné „strašáky“, ale hlavně věří svému jezdci a tudíž se stávají více spolehliví, klidní a lehce ovladatelní i v terénu či na závodech.  Základní myšlenky a postupy se shodují s výcvikem mnoha dobrých trenérů z různých odvětví.

Celý rok hledám a zkouším, jak aplikovat filozofii horsemanshipu na anglické sportovní ježdění, a zjišťuji nejen, že to jde, ale navíc to vyhovuje i koním, kteří jsou klidnější, soustředěnější a ve výcviku postupují rychleji správným směrem.


 

2009

Jak jsem již psala na koních jezdím od dětství, ale první trenér který mě více ovlivnil byla v roce 2009  Petra Čejkové. Koně jí závodili s dcerou Lucií na stupni T drezury, a pravidelně se účastnili MČR v drezuře.  Na Petře Čejkové jako na trenérce si cením nejvíce, že těchto výsledků dosáhla i s obyčejnými koňmi a v podstatě bez jízdárenského zázemí na "zelené louce" a dnes jsou schopni porážet drahá zvířata dovezená ze zahraničí.