„A proč jezdíš quartera v anglii?“ „A proč na ty krávy nemáš když už ne páku, tak aspoň udidlo?“ „Anglie nebo western?‟ Docela běžné dotazy, které slýchám. Myslím, že dělit ježdění na koni na anglii  / western / parkuráky / drezuráky / vytrvalce atd. je zbytečné. Kůň je vždycky kůň – má čtyři nohy, hlavu a nějakou svojí vlastní povahu, dispozice, talent, ale taky nedostatky, či věci se kterými má starosti.

Naším úkolem, aby s námi mohl využít své kapacity (a je jedno v jaké disciplíně) na maximum, je vybudovat s koněm vztah založený na vzájemné komunikaci a důvěře. Takovým přístupem můžeme mít koně, který nám ochotně věnuje svoji pozornost a my mu pak dokážeme srozumitelněji představit naše požadavky. Díky tomu budeme s koněm snadno hledat ochotu, uvolnění a jemné reakce do jakékoliv práce.

Fyzická práce by měla směřovat k co nejlepší rovnováze vycházející právě z uvolnění, jinak nám kůň nevydrží zdravý. A pak je jedno, co má kůň na zádech nebo na hlavě. A tak Flashe jezdím na jízdárně v anglickém sedle a snažím se mu pomoci vyrovnat jeho křivosti, zapojit lépe zadní nohy a hřbet. Občas zařazujeme kavaletovou gymnastiku, kterou má taky rád . U kraviček ve westernovém sedle je nadšený, však má taky k tomu genetické předpoklady . Naše nejčastější uždění je bosal, ale stejně dobře funguje i na provazové ohlávce. Anglie nebo western, je to jedno.

Zaujalo tě to? Sleduj termíny kurzů i na Instagramu @teachinghorses, ale i na facebookové stránce vycvikkone. Diváci jsou vřele vítáni .